Takový byl diecézní „Den  setkání  všech  generací“ v Brně, ve středisku CČSH na Lipové,   v sobotu 23.května 2009.

Teď si asi říkáte, že bude následovat výčet aktivit, které byly na setkání k dispozici.

Nemyslím, že by právě toto bylo důležité.

Ale od začátku. Nápad, změnit pořádání několikaletého Dne dětí na Den setkání všech generací, přišel znenadání. Důvodem bylo postupné „odrůstání“ největšího houfu dětí ve farnostech a touha nepřestávat se setkávat. Správně soudíte, že nastal problém, přesvědčit naše věřící, že nyní nejde o den dětí a program bude nastaven pro všechny generace.

A tak se setkáváme se všemi, kdo mají chuť se bavit, čas se zastavit a náladu radovat se s ostatními.

Zatím nám každý rok, a je to již počtvrté, přálo počasí, takže jsme se mohli rozptýlit nejen po budově, ale i po pěkné zahradě.

Kdysi řekl jeden náš skeptický věřící: „Vy byste chtěli mít zahradu plnou skotačících věřících dětí!“ A je to. Hospodin je stále při díle a nám nezbývá, než ho denně chválit za jeho lásku.

Zpátky tedy ke Dni setkání. Jak to probíhá, co tam děláme?

Všichni si můžou libovolně vybrat z nabídky programů, které jsou přichystané pro každou věkovou skupinu. Letošní téma bylo „O Jonášovi“. A tak jsme společně, bez rozdílu věku, měli za úkol vytvořit „predátora“ z nafukovacích balónků. Ze 150 barevných míčků, které jsme přivazovali šňůrkami na velkou konstrukci ze dřeva a drátů, se nám podařilo skutečně vyrobit téměř letící velrybu. Naštěstí jsme ji zatížili hned v začátku, aby nám neulítla s některými malými dětmi nebo lehčími dospělými. Bylo by to škoda. I když – kdoví, jestli by se nám pohled z výšky nezalíbil?

A co vlastně bylo v programu? Děti musely projít útrobami velryby, plnit u toho různé úkoly, lovily rybky v bazénku, dospělí se mohli zamýšlet nad biblickým dějem nebo se naučit, jak se dá tančit na židli. Mimochodem, je u toho vždy velká zábava. Nakonec nás klauni naučili žonglovat a část dětí předvedla i vskutku cirkusové vystoupení.Samozřejmě pod vedením zkušené klaunky. Bavili jsme se všichni, malí i velcí a dokonce i bratr biskup viděl ten „šrumec“, když se sejdou husité.

Nechybělo pohoštění a oběd a také, jako vždy, nějaké drobné upomínkové předměty : děti dostaly velké bílé látkové figurky, které si mohly doma pokreslit podle své fantazie, dospělí získali barevnou samolepku rybičky na auto nebo na kočárek, jak řekla a hned udělala jedna mladá maminka.

Všemu předcházela samozřejmě pečlivá příprava pracovní skupinky a ochota spolupracovat.

Za krásný společně prožitý den děkujeme hlavně našemu Pánu, ale také Vám, kteří provázíte všechny takové aktivity svými modlitbami. Díky.

iv.