„Strejdo, že bude zase příští rok Vápenná .?“, s napětím očekávaly upřené oči odpověď pana faráře. „Jasně, že bude.“  „Hurá ! Já zase přijedu ! Já taky!“ volají děti o překot.

Po kolikáté už padla tato otázka a odpověď pana faráře Miloše Košíčka z Prostějova.

Letos je to již po dvanácté, co jezdí děti z brněnské diecéze na letní tábor do Jeseníků, do malebného zákoutí lesů u vesničky Vápenná.

Mnozí z těch, kteří trávili prázdniny ve Vápenné jako děti, jsou nyní už vedoucími na jiných pobytech dětí, mládeže nebo rodin s dětmi.

„Strejda Miloš“, jak mu děti na táboře říkají, však pořádá týdenní pobyty radostí, napětí, hledání a soutěžení pro děti stále.

A čím se liší tento tábor od ostatních, že je stále obsazený­?

Pohodou a pokojným přístupem k dětem a samozřejmě programem pro děti. Nepřehráváme si biblické příběhy, ale dominantou je vždy vymyšlený děj, s fantasijními a pohádkovými prvky, ve kterých jsou děti aktéry.  Určují svým jednáním „posun“ v příběhu. Úchvatné je pozorovat děti při setkání se „skutečnými“ postavami v ději. Jsou jimi samozřejmě mladí vedoucí – zkušení divadelníci v kostýmech. Děti, na základě svých zkušeností, pak konfrontují své jednání a rozhodují se, co dál. Je to takový „nácvik“ křesťanského chování ve skutečném životě. A funguje to.

Během tohoto týdne se děti formují být živými křesťany, a to nejen ve hře, aby toto postavení pro ně bylo přirozené, jako tlukot srdce.

A o čem byla Vápenná letos? Hledali jsme „Srdcového krále“, aby všechno – ve světě fantazie, ale i v našem světě – fungovalo podle řádu Stvořitele.

Co myslíte, našli jsme ho?

Závěrem tedy :

Díky všem, kteří neustávají a svolávají velké i malé křesťany  ke společným zážitkům.

iv.