Povstaň, rozjasni se, protože ti vzešlo světlo, vzešla nad tebou Hospodinova sláva!“ Izaiáš 60, 1

„Velikonoce – svátek zamilovaných ?“

Možná se vám to bude zdát zvláštním přirovnáním, ale ve skutečnosti jsou Velikonoce otazníkem pro každého z nás. V jakém vztahu k Bohu žijeme? Jaký je náš partnerský vztah s Bohem? Je vyrovnaný nebo pouze jednostranný?

Očekáváme od Hospodina ochranu, obdarovávání, lásku a veškerou péči i pro naše rodiny. Co mu dáváme my? Jsme ochotni jít za Kristem každý den nebo jen o svátcích?                                                Náš Bůh není mrtvým bohem. Setkání s Ježíšem vždy poznamená lidské nitro. On dodnes mění životy lidí, kteří jej poznávají jako živého trojjediného Boha.  Když pak vnímáme, jak velice nás miluje, nemůžeme zůstat v tomto vztahu pasivními.

Boží požehnání není automatické, stejně tak jako Jeho milost věčného života.

„Neboj se! Já jsem první i poslední, ten živý. Byl jsem mrtev – a hle, živ jsem na věky věků. Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.“

Janovo evangelium 11, 25. Kniha Zjevení 1, 17 – 18

Přeji vám všem radostné prožití velikonočních svátků.

iv.

Můžete sledovat každou odpověď na tento příspěvek službou RSS 2.0. Odpovědi nejsou nyní dostupné, ale můžete využít trackback z vašeho vlastního webu.

Komentáře nejsou dostupné.