Den setkání všech generací

Takový byl diecézní „Den  setkání  všech  generací“ v Brně, ve středisku CČSH na Lipové,   v sobotu 23.května 2009.

Teď si asi říkáte, že bude následovat výčet aktivit, které byly na setkání k dispozici.

Nemyslím, že by právě toto bylo důležité.

Ale od začátku. Nápad, změnit pořádání několikaletého Dne dětí na Den setkání všech generací, přišel znenadání. Důvodem bylo postupné „odrůstání“ největšího houfu dětí ve farnostech a touha nepřestávat se setkávat. Správně soudíte, že nastal problém, přesvědčit naše věřící, že nyní nejde o den dětí a program bude nastaven pro všechny generace.

A tak se setkáváme se všemi, kdo mají chuť se bavit, čas se zastavit a náladu radovat se s ostatními.

Zatím nám každý rok, a je to již počtvrté, přálo počasí, takže jsme se mohli rozptýlit nejen po budově, ale i po pěkné zahradě.

Kdysi řekl jeden náš skeptický věřící: „Vy byste chtěli mít zahradu plnou skotačících věřících dětí!“ A je to. Hospodin je stále při díle a nám nezbývá, než ho denně chválit za jeho lásku.

Zpátky tedy ke Dni setkání. Jak to probíhá, co tam děláme?

Všichni si můžou libovolně vybrat z nabídky programů, které jsou přichystané pro každou věkovou skupinu. Letošní téma bylo „O Jonášovi“. A tak jsme společně, bez rozdílu věku, měli za úkol vytvořit „predátora“ z nafukovacích balónků. Ze 150 barevných míčků, které jsme přivazovali šňůrkami na velkou konstrukci ze dřeva a drátů, se nám podařilo skutečně vyrobit téměř letící velrybu. Naštěstí jsme ji zatížili hned v začátku, aby nám neulítla s některými malými dětmi nebo lehčími dospělými. Bylo by to škoda. I když – kdoví, jestli by se nám pohled z výšky nezalíbil?

A co vlastně bylo v programu? Děti musely projít útrobami velryby, plnit u toho různé úkoly, lovily rybky v bazénku, dospělí se mohli zamýšlet nad biblickým dějem nebo se naučit, jak se dá tančit na židli. Mimochodem, je u toho vždy velká zábava. Nakonec nás klauni naučili žonglovat a část dětí předvedla i vskutku cirkusové vystoupení.Samozřejmě pod vedením zkušené klaunky. Bavili jsme se všichni, malí i velcí a dokonce i bratr biskup viděl ten „šrumec“, když se sejdou husité.

Nechybělo pohoštění a oběd a také, jako vždy, nějaké drobné upomínkové předměty : děti dostaly velké bílé látkové figurky, které si mohly doma pokreslit podle své fantazie, dospělí získali barevnou samolepku rybičky na auto nebo na kočárek, jak řekla a hned udělala jedna mladá maminka.

Všemu předcházela samozřejmě pečlivá příprava pracovní skupinky a ochota spolupracovat.

Za krásný společně prožitý den děkujeme hlavně našemu Pánu, ale také Vám, kteří provázíte všechny takové aktivity svými modlitbami. Díky.

iv.

Můžete sledovat každou odpověď na tento příspěvek službou RSS 2.0. Odpovědi nejsou nyní dostupné, ale můžete využít trackback z vašeho vlastního webu.

9 Komentáře »